Blansko 21. 5. 2013

28.05.2013 13:40

Náš rodný kraj navštívil senátor Tomio Okamura a poslanec parlamentu Michal Babák. Jednali s podnikateli o Moravském krasu, vzdělávání mladých lidí, sociální politice vůči seniorům a v neposlední řadě o turistickém ruchu a kultuře. Jakékoliv tématické posezení se zajímavými lidmi člověka obohatí a jak znám Vaška, na dnešní setkání se všemi se těšil. Ráno jsme si jeli připravit aparaturu k odpolednímu krátkému vystoupení. Posléze Vašek odjel na určené místo, kde se zúčastnil jednání. Já jsem se zatím učila nové písničky, když nad tím tak přemýšlím, já se vlastně stále průběžně učím nové písničky. O půl druhé jsem měla vyhlášenou pohotovost připravenosti, to znamenalo, že jsem byla v restauraci, kde by v patnáct hodin měla vypuknout další akce. Zatím je všude prázdno, jen majitel se se mnou baví. Vašek nikde, po půl hodině přijel, ale vše jsme zvládli v pohodě. Pan Tomio byl pozván do našich blanenských sléváren na jejich prohlídku. To je přátelé za prvé obrovská tradice a také skvost, který byl pozvednut z prachu a z totálního vytunelování. Ano, je to tak, i my s Vaškem jsme měli tu možnost do sléváren v minulém týdnu nahlédnout. Pro mě to byl zážitek, který budu mít v hlavě na dlouho. Prostředí, ve kterém lidé pracují atd. Restaurace se již plní. I židličku, kterou jsem měla pro sebe uschovanou na pozdější besedu, mi uzmuli, sice s dovolením, ale co jsem měla na to říct. Vzadu jsou již lidé „na stojáka“. Reklama se dělala na poslední chvíli minulý týden. Blanenšťáci nás nezklamali a přišli. Je narváno. Vašek tu v publiku našel i své spolužáky ze školky. Vždy se snažím si představit ty vousaté pány jako malé chlapečky. Začínáme naše krátké vystoupení, po jeho skončení poslanec pan Babák pokřtil druhou knihu naší trilogie. Následovala autogramiáda, do které přišel pan Tomio Okamura, se kterým se Vašek seznámil již dopoledne. Vašek mi večer po skončení celé akce s úsměvem líčil, jak ho na chodbě potkal manager pana Tomia a řešil problém, jak vysvětlí novinářům z Blesku, kteří byli na místě, co má Tomio Okamura společného s Evou a Vaškem. No přátelé, pevný stisk ruky a přímý pohled z očí do očí. Věnovali jsme mu naše dvě knihy a v zápětí jsme od pana Tomia dostali jeho tři knihy. Zeptal se mě, zda jsem zpívala Bílou orchidej, řekla jsem, že ano, ale že mu mohu zazpívat nyní i bez hudby. A tak se také stalo. Hned po té následovala beseda. Musím se přiznat, že ani na chvíli jsem se nenudila. Zanechal ve mně dojem, že jsou ještě mezi námi i tam nahoře lidé, kteří jsou nevím, zda mám napsat poctivý, nebo ti, co to myslí dobře. Každopádně hovořil rozumě. Byl tam jeden človíček, který ho vcelku nepříjemně slovně atakoval, dlouze mluvil a na konec položil otázku, na kterou mu Tomio odpověděl s takovým přehledem, že tázající po jeho odpovědi byl zabořen do své židle u stolu. Věřím, že to nebylo naše poslední setkání s panem Okamurou.

Fotogalerie: Blansko 21. 5. 2013

/album/fotogalerie-blansko-21-5-2013-/dsc-6821-jpg1/ /album/fotogalerie-blansko-21-5-2013-/dsc-6822-jpg/ /album/fotogalerie-blansko-21-5-2013-/dsc-6837-jpg/ /album/fotogalerie-blansko-21-5-2013-/dsc-6840-jpg1/ /album/fotogalerie-blansko-21-5-2013-/dsc-6843-jpg/