Čáslav – odpoledne 14.50 19. 1. 2013

21.01.2013 20:11

Dívám se na hodinky, ještě by se tak povídalo, ale nejde to. Pan redaktor nás doprovází a mezi dveřmi s Vaškem stále něco řeší. Už ho tahám za rukáv, abychom neměli zpoždění. Nepomáhá to. A to mám za úkol náš časový harmonogram. No musím rázněji zakročit. Už jsme v autě a do navigace zadávám Čáslav. Do nově zrekonstruovaného divadla se vracíme po třech létech. Rok bylo zavřeno a opravovalo se, tak jsem zvědavá. Už jsme tu, stojím na jevišti, musím zaklonit hodně hlavu, abych viděla na druhý balkon. „Bude tam někdo sedět?“ ptám se paní dramaturgyně. S úsměvem na rtech mi odpovídá: „Jsme totálně vyprodáni, 400 posluchačů.“ No tak to je paráda. Naše bedny necháváme v autě, protože Vašek se s panem technikem domluvil, že se můžeme napojit do jejich systému. Přichází pan osvětlovač, opět se směji pod fousy. Všude kam se podívám je to samý reflektor. Půl hodiny tvoříme scénu – jsem spokojená. V tom se z beden ozývá nepříjemné vrčení. Zvukař už je na jevišti a s Vaškem hledá chybu. Sál už se mezitím zaplňuje. Je to čím dál tím silnější. Našli příčinu, ale vypadá to na špatný kontakt. Ticho, to je ale příjemné a za chvíli opět. Jdu se zatím převléci. Vašek si nějak poradí, myslím si. Je čas. Už stojím v portálu. Vidím do ředitelské lóže, kdopak tam sedí, postava je mi povědomá, je to Hanka. No na konec Hani, ty jsi už zasloužilá umělkyně v počtu návštěvností našich koncertů, tak proč ne, že? V protější lóži sedí Evička. Veliký potlesk, první písnička a bedna opět vrčí, potajmu kouknu na Vaška, evidentně je vyveden z míry, protože u koncertu je zvuk na prvním místě, aby posluchač měl co nejlepší zážitek. Po druhé písničce Vašek přerušuje koncert a říká: „Uděláme si 5 minut pauzu, provedeme s technikem malou změnu, aby bylo vše v pořádku. Evo, ty si stoupni na rampu a zpívej bez mikrofonu.“ Jak řekl, tak se také stalo, zeptala jsem se diváků, co si přejí. Orchidej, zvolali, tak jsem ji zazpívala, pak následovalo Cappuccino. Vyzvala jsem posluchače, zda je tu někdo, kdo by řekl vtip, přihlásila se naše Evička. Jen tak, jako by se nic nedělo, před celým divadlem řekla vtip ze své lóže, jako pan Farář z kazatelny. Mezitím Vašek s Jindřiškou hbitě nainstalovali naše bedny, které si před vystoupením prozíravě donesl z auta. Dal mi pokyn, že mám ještě něco mluvit. Dala jsem prostor divákům, aby se zeptali, na co chtějí. Padla otázka, proč nejsme v TV Šlágru. Odpověděla jsem jednoduše. Šel by někdo z vás dobrovolně tam, kde se necítí dobře? Viděla jsem, že někteří byli překvapení mojí odpovědí. Ale to, co jsem řekla, je realita. Vašek je hotov, už stojí za klávesem a koncert pokračuje. Do konce koncertu se již nic nepředvídatelného nestalo, ba naopak, atmosféra rostla a vše šlo jako po másle. Snažila jsem se během koncertu podívat se i do těch nejzapadlejších koutů hlediště. Diváci na druhém balkóně nás měli jako na dlani. Na konci jsme se s Vaškem vmísili do davu ve vestibulu. Na závěr jsme měli možnost si s mnoha posluchači popovídat a potřepat rukou. S hezkým pocitem jedeme do postýlek a rychle spát, protože ráno jedeme do Liberce.

Fotogalerie: Čáslav – odpoledne 14.50 19. 1. 2013

/album/fotogalerie-caslav-odpoledne-14-50-19-1-2013/dsc-3608-jpg/ /album/fotogalerie-caslav-odpoledne-14-50-19-1-2013/dsc-3612-jpg/ /album/fotogalerie-caslav-odpoledne-14-50-19-1-2013/dsc-3618-jpg/ /album/fotogalerie-caslav-odpoledne-14-50-19-1-2013/dsc-3623-jpg1/ /album/fotogalerie-caslav-odpoledne-14-50-19-1-2013/dsc-3624-jpg/
/album/fotogalerie-caslav-odpoledne-14-50-19-1-2013/dsc-3625-jpg/ /album/fotogalerie-caslav-odpoledne-14-50-19-1-2013/dsc-3628-jpg/ /album/fotogalerie-caslav-odpoledne-14-50-19-1-2013/dsc-3629-jpg1/ /album/fotogalerie-caslav-odpoledne-14-50-19-1-2013/dsc-3631-jpg1/ /album/fotogalerie-caslav-odpoledne-14-50-19-1-2013/dsc-3632-jpg1/
1 | 2 | 3 >>