Český Těšín 23. 4. 2015

29.04.2015 14:22

Na dnešní den jsem se vydatně připravila. Mám na mysli nachystala jsem si trojnásobnou svačinu. Asi jste si říkali, že jsem si připravila repertoárově, ale to vlastně také. No, nebudu vám v tom dělat zmatky. Začnu po pořádku. Ta svačina je pro mě důležitá. Již vícekráte jsem se zmínila, že raději zpívám syta, než hladová. V tom jsem asi výjimka. Každopádně vše mám připravené včetně programu. Sedáme do auta a odjíždíme směr Olomouc, Hranice na Moravě a našim cílem je Český Těšín. Na místo přijíždíme v pravé poledne. Parkujeme ve dvoře velikého kina. Dvoje dveře jsou dokořán a já již vidím to velké množství sedadel. Zatím jsou prázdná, ale ve 13 hodin se již zaplní. Připravujeme si pódium, zkoušíme. Vašek si sedá doprostřed sálu. V tom zkoušku přeruší slovy: „Za námi je krásné a veliké plátno, proč dnes nepromítáme?“ „Protože máme hodinový koncert a ne dvouhodinový.“ „To je jedno, to zvládneme, jdeme přestavit scénu.“ Koukám na hodiny, repertoárový list, který jsem si doma pečlivě připravila, zuřivě trhám, ale tak, aby mě nikdo neviděl. Ještě bych měla dodat, že dnes tu máme „troják“, tedy tři koncerty za sebou. Každý bude trvat hodinu. Vašek přináší projektor, já s panem osvětlovačem musím vše přenastavit. Pohoda se mění na hektiku, ale je to jen moment. Jsme přece sehraní. A tak během pár minut je vše připraveno. Jen se Vaška ptám, co vlastně budeme hrát, jaké bude pořadí. „To teď neřeš, běž se převléct, potom to doladíme.“ A měl skoro pravdu. Řekl mi, že první písničku dáme Prosit smíš a pak se uvidí. To miluji… To jsou ty okamžiky, kdy se vám na chvíli zatají dech a máte skoro trému… Co bude, co mám mluvit, co mám uvádět, když nevím, co bude následovat. Snažím se nekulit očima a zachovat klid. Nyní se tomu směji, ale v ten daný okamžik, když stojím na jevišti, reflektory z obou stran, téměř nic nevidím, ale co vím, že mám před sebou skoro 400 posluchačů, kteří sledují každý krok. Vašek mi neznatelně dává informaci o další skladbě, dech se zklidňuje, sumíruji si v hlavě řeč.  Ustála jsem to, Žiju, žiju, celkem dobře se mám… Při druhém koncertu jsem již věděla a tak s klidem a pohodou nastupuji na druhý koncert, který začal v 15.00 h. Je krásný den, slunce se směje na plné kolo. No a nyní k té svačině. Říká se, že kdo je připraven, není ohrožen. V šatně jsme měli ledničku. To bylo štěstí, vše jsem si do ní pečlivě uložila a tak, jak jsem vše do ní dala, na konci celého dne jsem to opět vydělala a jen to přesunula do auta. Pořadatelé byli velmi pozorní a občerstvení nám připravili. Z kina jsme odjížděli po osmé hodině večerní. Vím, že psát o tom, že si chystám svačinu, není zrovna moc záživné čtení, ale jak se jinak dozvíte, že jsem hospodyňka. Tak jo, tak zase do reálu. Nastupujeme na třetí a závěrečný koncert. Žádná únava, ba naopak, dostala jsem energii od všech, kteří dnes prošli sálem kina. Tři stejné programy, ale jako vždy, každý koncert je jiný. Ne lepší, ne horší, zkrátka jiný. Odjíždíme a nad dálnicí směr Brno zapadá slunce. To byl krásný a plnohodnotný den.

Fotogalerie: Český Těšín 23. 4. 2015

/album/fotogalerie-cesky-tesin-23-4-2015/dscn6099-jpg/ /album/fotogalerie-cesky-tesin-23-4-2015/dscn6102-jpg/ /album/fotogalerie-cesky-tesin-23-4-2015/dscn6104-jpg/ /album/fotogalerie-cesky-tesin-23-4-2015/dscn6110-jpg/ /album/fotogalerie-cesky-tesin-23-4-2015/dscn6125-jpg/
/album/fotogalerie-cesky-tesin-23-4-2015/dscn6127-jpg/ /album/fotogalerie-cesky-tesin-23-4-2015/dscn6128-jpg/ /album/fotogalerie-cesky-tesin-23-4-2015/dscn6130-jpg/ /album/fotogalerie-cesky-tesin-23-4-2015/dscn6132-jpg/ /album/fotogalerie-cesky-tesin-23-4-2015/dscn6136-jpg/
1 | 2 >>