Jirny-Hanka

05.11.2014 14:16

Zase jsem prožila něco nového. Na koncert Evy a Vaška přijel i autobus s lidmi "neobyčejnými". Neobyčejní byli v tom, že byli mentálně postižení, ale bylo vidět, že hudbu mají rádi a když v druhé půlce koncertu začali na parketu i tančit, nevěřila jsem vlastním očím. Měla jsem možnost je pozorovat, stála jsem přímo vzadu u parketu, kde měli místo pro tanec. Tančil sice každý sám se sebou, ale jejich pohyby naprosto souzněly s hudbou a bylo znát, jak hudbu cítí a dokáží pohybem vyjádřit. Nevím, zda my "obyčejní" bychom se za takové vyjádření nestyděli, ale oni byli naprosto spokojení, uvolnění a výrazem ve tvářích - šťastni. O přestávce se stavovali u informačního stolečku a od těch, kteří to dokázali, bylo slyšet hodně chvály na písničky, které se hrají a tak Vašek dal paní vedoucí tašku, ve které byly CD a DVD a po té, když řekla, že všichni v ústavu hudbu rádi poslouchají, přidal ještě další 4 DVD. Nic připraveného - jen momentální atmosféra ještě víc otevřela srdce.

A i já se musím přiznat, že tentokrát jsem koncert Evy a Vaška vnímala jako zvukovou kulisu a pozorovala víc ty, svým způsobem šťastné lidi, kterým život nerozdal úplně nejlepší karty. Jsem ráda, že jsem tam mohla být.

Hanka