Karviná 27. 9. 2012

02.10.2012 21:23

Je to dva roky, co jsme hráli ve velkém sále karvinského divadla. Cesta tam nám trvá dvě a půl hodiny. Je to téměř stále po dálnici. Slunce na nás seshora dohlíží a zároveň nás doprovází. Na klíně mám svůj počítač a dělám poslední korektury na naší další nové knize. Bude to druhý díl naší společné trilogie s Vaškem. Druhý díl se bude jmenovat Eva a Vašek – Zlaté české ručičky. Před zadním vchodem karvinského divadla stojí pět techniků. Tak to se nám ještě nestalo. Během chvilečky je vše uvnitř. Dnes máme „dvoják“ – dvoj koncert. Hlediště pojme na 550 diváků naráz. Mladičká zástupkyně agentury, která nás na dnešní akci pozvala, nás vítá s úsměvem. Nejprve jsme měli smlouvu na večerní koncert, ale ten byl prý během půl hodiny totálně obsazen. Hned nato nás opět oslovili a požádali o odpolední vystoupení. S radostí jsme souhlasili. Před dvěma léty to bylo stejné. Je půl třetí a pan osvětlovač zháší lustr a pomalu najíždí s reflektory. To je náš čas. Mávám na Vaška z protějšího portálu. Ten už si to vykročil na velikánské jeviště za hlasitého potlesku. Jakoby se styděl. Klopí oči dolů a já se jen usmívám. Je mi krásně a ještě bude, tak to nějak cítím a byla to pravda. Vašek má náladu na povídání, jakoby ho ti lidé sedící v sále stále poháněli dopředu. I mě několikrát během koncertu rozesmál. Mezi koncerty máme hodinu a půl pauzu. Ten první jsme přetáhli, prostě se nedalo skončit. Sotva první vlna odešla ze sálu, ve velkém předsálí už čekala „druhá směna“. V šatně jsme si dali kávu. Z reproduktoru se line takový ten všeobecný šum a ruch. Aha, tak už jsou posluchači vpuštěni do sálu. V naši obvyklou hodinu 18.00 vstupujeme na jeviště po druhé. První řada, prostřední dvě sedadla, patří SURFákům, po první písničce dostávám krásnou kytici. Ne, ještě není konec. Teprve začínáme. Líbí se mi, jak jsou lidé oblečeni. Vůbec obecně bych chtěla pochválit naše publikum, nikdo není roztrhaný, špinavý, či nijak zanedbaný. Pohoda a dobrá nálada panuje i po celý druhý koncert. Přiznám se, že po koncertě si sundávám okamžitě boty. Hrát tak v teniskách, to by bylo pohodlné, no ale copak to jde? Tak na závěr jen napíši, že se do Karviné zase vrátíme 25. 9. 2014. Tak jsme se s paní ředitelkou domluvili.

Fotogalerie: Karviná 27. 9. 2012

/album/fotogalerie-karvina-27-9-2012/dsc-7127-jpg/ /album/fotogalerie-karvina-27-9-2012/dsc-7129-jpg1/ /album/fotogalerie-karvina-27-9-2012/dsc-7130-jpg/ /album/fotogalerie-karvina-27-9-2012/dsc-7133-jpg/ /album/fotogalerie-karvina-27-9-2012/dsc-7136-jpg/
/album/fotogalerie-karvina-27-9-2012/dsc-7138-jpg/ /album/fotogalerie-karvina-27-9-2012/dsc-7143-jpg/ /album/fotogalerie-karvina-27-9-2012/dsc-7147-jpg1/ /album/fotogalerie-karvina-27-9-2012/dsc-7155-jpg/ /album/fotogalerie-karvina-27-9-2012/dsc-7156-jpg1/
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>