Mexiko 19. 1. 2015

19.01.2015 16:57

Stále máme leden a mým dalším zážitek z Mexika je druhé vystoupení, které proběhlo v pravé mexické restauraci Viva Mexiko. Po úspěšně zvládnutém Silvestru, kde jsem vystupovala již jako Eva Adams, jsem dostala další nabídku. Tedy vše domluvil Vašek. Jednoho dnes se s naším kamarádem Jirkou sbalil a jeli „do ulic“, prý, že se jdou jen tak projet. Přijeli a oba se tvářili tajuplně, ale přitom i šibalsky. Z těchto Vaškových pohledů mám vždy takový zvláštní dojem. Už to znám za ty roky. Předpokládám, že i vy, co právě čtete mé řádky, znáte svého partnera natolik, když vám chce něco říct a potřebuje, abyste s jeho nápadem souhlasili. Někdo chodí kolem horké kaše, někdo to řekne narovinu, no každý máme své taktické manévry. A já jen čekám, co to bude. „Tak jsme s Vaškem domluvili, že příští sobotu budete hrát v typické, mexickém prostředí Viva Mexiko,“ říká Jirka. Jako Eva a Vašek? Ptám se a z vedlejšího pokoje se ozývá, ne jako Eva Adams a donesli jsme ti písničky, které se do soboty naučíš. Majitel je Mexičan a dal nám typy na skladby, které jsou nezbytné. Začínám v duchu pěkně zuřit. Vašek ještě dodává, jsou to jednoduché melodie na pár akordů. Protestuji, i když vím, že je to naprosto, ale naprosto zbytečné. Vím také, že abych uspokojila publikum, k tomu je nutné zpívat španělsky, protože jsme v Mexiku a ne na Antarktidě. Heslo „V jaké zemi jsi, takovým jazykem zpívej,“ je pravdivé. Dostávám jednoznačné instrukce, na youtube vyhledat písničku, najít si tak 3-5 interpretů, kteří ji zpívají, abych měla zhruba představu, jak ji zpívat. Mám zkušenost, že každý zpěvák si danou skladbu upravuje i dle svého a zpívá ji trošku jinak. Nesnažím se napodobovat nikoho, ale vzhledem k minimálnímu času na naučení, protože do soboty mi zbývají pouhé čtyři dny, chci písničkám aspoň trošku porozumět. Jedna z nich se jmenuje „Mexico lindo y querido“ – můžete si ji najít a poslechnout. Dozvěděla jsem se, že je to po státní hymně druhá píseň. Tak k tomu bych určitě neměla přistupovat s žádnou laxností, ale pořádně se ji naučit. A tak poctivě nosím Mp3 u sebe, sluchátko v uchu a stále dokola si poslouchám písničku. Španělština mi je bližší než angličtina, nemá tolik výjimek. Nehledě k tomu, že jsme s Vaškem zpívali ve Španělsku 5 sezón, kde jsme měli možnost španělštinu procvičovat s číšníky a v davu. Začínáme sestavovat program, protože silvestrovský program byl taneční, kdežto nyní to má být koncert. O to je to těžší. Pozornost publika by měla být větší. Nyní se musím lehce smát, když si ještě trošku zavzpomínám na Silvestra. Vašek říkal, že mi bude dělat bedňáka, tedy, že postaví aparát, že bude i fotit a také se bude bavit jako „normální„ host. Tak se také stalo. Já jsem se snažila, hrála jsem a zpívala jsem, co to dalo. Krásně jsem připravila atmosféru i publikum. Přišel Vašek, vzal harmoniku, zahrál Škoda lásky a byl hrdina večera. Tak já jsem vlastně dělala Vaškovi předskokana. Hrdinovi stačila jedna skladba na to, aby ho všichni plácali po ramenou. Tak takhle se to dělá… Každopádně to bylo veliké zpestření celého večera. A něco podobného se opakovalo i při mém druhém vystoupení. A i když to byl koncert, tak harmonika roztancovala většinu publika, i Mexičané tancovali, polka to sice nebyla, ale vcelku se i trefovali do rytmu. Večer jsem si rozdělila na 3 části a v té poslední měly zaznít ty mexické hity. Majitel je Mexičan, ale mluví anglicky. Vašek angličtinu neovládá, ale evidentně se spolu bez problému bavili. Stále něco organizovali. Přišla ta chvíle, ze které jsem měla trošku trému. Začala jsem zpívat „Cucurucuců paloma“, v tom okamžiku jsem registrovala, že se ke mně blíží číšnici a také personál z kuchyně, včetně majitele restaurace. Publikum jim zatleskalo, aniž by věděli, co se bude dít. Tak jim chtěli poděkovat za jejich výbornou kuchyni a příjemné služby. Postavili se vedle mě a udělali mně sbor. I když je to romantická písnička, tak publikum jásalo, tleskalo, skandovalo, no paráda. Úplně se mi z toho zatočila hlava a to jsem měla před sebou ještě tu jejich nejznámější. Tentokráte se celý personál postavil z druhé strany a já opět začala. Při prvních tónech začali tleskat. Já jsem měla zrak přibitý k textu a k notám, tak jsem se chtěla na ně podívat, ale měla jsem strach, že když zvednu oči, tak se ztratím a to bude konec. Jenže oni text samozřejmě znali nazpaměť a tak se mně lehce uvolnili ruce, tedy spíše oči a já si to mohla po kousíčkách vychutnávat. V tu chvíli jsem děkovala Jirkovi a Vaškovi, že mě donutili se skladby naučit, což také rozšiřuje můj internacionální repertoár. To byla krásná tečka celého večera. Při cestě domů mi Jirka v autě řekl, že byl osloven jednou dámou, která by ráda uspořádala koncertní vystoupení Evy Adams. S úsměvem jsem přijala. Dnes to prošlo a já vím, že repertoár mám včetně mexických hitů. Usínám a hlavou mi zní Mexico lindo y querido.

Fotogalerie: Mexiko 19. 1. 2015

/album/fotogalerie-mexiko-19-1-2015/dscn3750-jpg/ /album/fotogalerie-mexiko-19-1-2015/dscn3751-jpg/ /album/fotogalerie-mexiko-19-1-2015/dscn3754-jpg/ /album/fotogalerie-mexiko-19-1-2015/dscn3759-jpg/ /album/fotogalerie-mexiko-19-1-2015/dscn3762-jpg/
/album/fotogalerie-mexiko-19-1-2015/dscn3763-jpg/ /album/fotogalerie-mexiko-19-1-2015/dscn3765-jpg/ /album/fotogalerie-mexiko-19-1-2015/dscn3766-jpg/ /album/fotogalerie-mexiko-19-1-2015/dscn3767-jpg/ /album/fotogalerie-mexiko-19-1-2015/dscn3769-jpg/
1 | 2 >>