Písek - Klepačov - Kotvrdovice - Zábřeh - Sedlčany

22.04.2015 11:33

Neděle 19. 4. 2015 – večer – 19.29 V tuto chvíli

Ahoj kamarádi, ahoj vy všichni… Zdravím vás a děkuji vám za přízeň. Jsme doma. Je jaro, sice v sobotu u nás padal lehce sníh, ale je jaro. „Už jste aklimatizovaní?“ Tak tuto otázku jsme během těchto pár dnů s Vaškem dostali mnohokrát. Jednoduchá odpověď: Ano. V tento okamžik máme za sebou tři vystoupení. Ve čtvrtek jsme poprvé v letošním roce vyjeli na vystoupení. Tak jedeme.

 

Čtvrtek 16. 4. 2015 Písek 13.40 – 14.30 Domov pro seniory, 17.00 – 19.00 KD

STARTUJEME, prosím připoutejte se, odložte si vaše skleničky se šampaňským, po staru vám je opět doplníme a přidáme i jahody. S Vaškem startujeme další hudební sezónu, je to naše 26. sezóna. No, to je hezký. Dvacet šest roků na jevišti, díváme se na naše příznivce se shora, ale rozhodně ne povýšeně, ba naopak s pokorou. Vezmu to zrychleně, aby to nebylo příliš zdlouhavé. Začínáme v domě seniorů, kde jsme s Vaškem byli i minulý rok. Nevím, zda mé pocity byli smutné, či radostné, spíše bych řekla, že se v nich moc nevyznám. Měla jsem v sobě lítost, ale také radost. Babičky i dědečkové, kterých bylo podstatně méně, než babiček, byli načesaní, pěkně oblečení, no zkrátka bylo vidět, že se připravovali, a že se těšili. Přivítal nás potlesk. Vcházíme do společenské místnosti. Dlouhatánský stůl uprostřed, okolo něj plno babiček. Cítím svěží vzduch, sluníčko svítí do oken a na mnohých tváří vidím úsměv. Prohlížím si oči všech, opravdu všech přítomných. Pamatuji se, že loni zde byly babičky, kterým se oči po celou dobu vůbec nerozsvítily. Dnes je to jiné, možná protože je jaro. Nevím, možná. Slyším se, jak mluvím, no spíše skoro křičím, přesto babička, která sedí téměř vedle mě, říká, že je škoda, že mě neslyší. O kousek se posunuji a mluvím přímo k ní. Už se usmívá. Je to dobré, říkám si. Zpíváme, mluvíme a hrajeme na přání. Téměř hodinu jsme se všemi ve společenské místnosti. Občas mi myšlenky utíkají někam do míst, jak to bude, až mi bude 80?... Loučíme se, sedáme do auta a ujíždíme o pár bloků dále do KD.

Máme krásný čas, jsme téměř hotoví. Vše klaplo, jak mělo. Technici nás vyhlíželi, bez řečí nám pomáhali. Známe to tu téměř nazpaměť. Kdysi jsme tu začínali s koncertním programem, poté proběhly asi čtyři taneční podvečery a dnes tu máme opět koncertní vystoupení. Sál je zrekonstruovaný, vše je nové a perfektně zařízené. Technici jsou k dispozici, jsou velmi snaživí. Myslím si, že nejsme zrovna hudební styl, který by poslouchali, ale jsou plně profesionální a přátelští. Konečně jsou lidé puštěni do sálu, je to adrenalin. Možná je vám to divné po šestadvaceti letech, ale máme opět nový koncertní program. Praxe je taková, že když si ho doma 100x vyzkoušíte, na koncertě před publikem je to naprosto jiné. Jdeme do toho s tou nejlepší vůlí dát publiku to nejlepší. Snažíme se vše, jak se říká, vychytat do poslední mrti. Až bude po koncertě, teprve pak se dozvím výsledek. Zatím stojím ještě v portále a právě mně přichází na mysl častá otázka novinářů „zda mám trému“. Toto je přesně to místo. Ne, trému nemám, jen… Budu si pamatovat texty? Honí se mi toho hlavou víc, ale jdu do „toho“ s radostí. Před sebou nemám nepřátele, ba naopak mám tu ty, kteří si dobrovolně koupili vstupenku, aby si nás mohli poslechnout. Už, už jsem „tam“.… Lodičky mám už sbalené, sako visí na ramínku a ještě Vaškovy boty a mám vše zabaleno. Ještě poslední pohled do sálu, kde před necelou hodinou skončilo naše premiérové vystoupení letošního koncertního programu.  

 

Pátek 17. 4. 2015 Klepačov

Přes noc nám oběma s Vaškem uzrály myšlenky. Dalo by se říct, že jsme vymysleli, nebo že jsme dozráli ke společné myšlence provést malé změny v koncertním programu. Je to sice práce na více dnů, ale bude to ku prospěchu, tedy aspoň si to myslíme. V pravé poledne nás čeká oslava, jsme zváni na kulaté narozeniny člena SURF clubu, který oslavu naplánoval v našem hudebním klubu na Klepačově. Oslava je v plném proudu, už se podávají zákusky a káva.

 

Sobota 18. 4. 2015 Kotvrdovice

Snídaně v kruhu oslavenců, následuje mini exkurze, také jsme našim příznivcům pustili ukázky z nových DVD, která jsme natáčeli v Mexiku a v USA. Stále je na nich mnoho práce, ale to nezměníme. Mým úkolem je synchronizace, to znamená, aby zpěv otevíral svá ústa tehdy, když má. Občas zahlédnu v TV, nevím již konkrétně kde, ale pamatuji se, že jsem viděla zpěváky, kteří sice zpívali, ale byli třeba o jedno slovo napřed, anebo také pozadu. A myslet si, že to nikdo nepozná, je veliký omyl. Zkrátka dopředu se dá jít kvalitou. I když tak nad tím přemýšlím, asi to taky není zcela pravda, ale každý z nás má právo si zvolit a dobrovolně vybrat. To je na tom to krásné.

Dívám se na hodiny na naší palubní desce je 20.25hodin. Venku je tma. Blížíme se k domovu.

Sobotní večer je ve znamení Hospůdky, která se před šestou hodinou večerní zaplnila. Cítím ve vzduchu to těšení. Vibrace se přenášejí z jednoho na druhého. Paráda, kdybych měla po ruce nějakou velikou tašku, tak si toho naberu do zásoby, no ale, kdyby chyby. Jsem ráda a asi nejsem sama. Každý už sedí na svém místě. Jsou tu „staří a noví“. U několika stolů sedí ti, co dostali dárkový poukaz od svých blízkých pod stromeček. Někteří to mají i s ubytováním v našem penzionu. Také přišli k nám do vydavatelství e-maily s přáníčky, které jsme na místě předali. Mezi sebou máme i oslavence. Přišla také babička Moravcová z Brna, která k nám do Hospůdky chodila od samého prvopočátku. Přivezl ji její syn, dnes již sedmdesátiletý syn. Babičce je 90, je v neuvěřitelné kondici. Nemohla tancovat, protože jejímu synovi prý bolí koleno a ona si netroufla nikoho vyzvat do kola. Vlastně, ne, Vašek si s ní zatancoval. A jak to celé dopadlo? No vzali se a měli spoustu dětí…

 

Nedělní ráno snídáme u nás v penzionu s našimi hosty. Ještě kávička a jde se do práce. Tedy, připravuji si repertoár na příští úterý 28. 4. 2015 večer, mám koncert se svoji doprovodnou skupinou jako Eva Adams. Tento řádek ve svém deníku využiji trošku pro reklamu. Pokud někdo z vás má chuť si přijít poslechnout Evu zcela jinak, přijďte, ráda vás uvidím. Dopoledne ubíhá velmi rychle. Sedáme do našeho vozidla, které brázdí naši zem křížem krážem. Jedeme hrát a zpívat do Zábřehu na Moravě. Je to naše pravidelná štace. Upřímně nevím, po kolikáté tu již jsem, ale vím, že jsme tu začínali v Katolickém domě. KD je podstatně větší, má výbornou akustiku. Sál je velice umě vymyšlen, z každého místečka je vidět na jeviště, které je veliké a také hezky nasvícené. Na rampě nám pomáhá technik, který je tu pokaždé, když tu vystupujeme. Na nic se neptá, mlčky pracuje a k tomu se usmívá. Do sálu jsou již vpuštěni první posluchači, či tanečníci. Všichni mají místenky ke stolům, ale které místečko u toho či onoho stolu, si vybere každý sám. A tak si všichni sedají tak, aby dobře viděli. My se zatím převlékáme, sál je plný. Jdeme na to? Ptá se Vašek s úsměvem na rtech. Jasně, jdeme. Už se těším. První tóny a já se dívám do řad našich příznivců. Je jich tu dnes mnoho. Ze všech koutů se sem dnes sjeli, aby si zatancovali, aby se setkali s kamarády, aby… zkrátka, aby měli prima nedělní odpoledne. A tak to má být, nebo mělo by to tak být. Tancuje se od začátku až do konce, plný sál pulsuje, jsem moc ráda, je to jako včera v Hospůdce, je cítit to těšení se na sebe navzájem.

No a nyní se mohu vrátit na začátek svého článku, možná jste si všimli, že jsem ho začala psát v neděli 19.29. Jsme na cestě ze Zábřehu domů, je právě 20.40 a za pár chvil budeme parkovat u našeho domu. Je mi hezky. Cítím, že i Vašek má radost z dnešního dne.

 

Úterý 21. 4. 2015 Sedlčany

Dnes je ale sluníčkový den. Od samého rána se na nás všechny směje z oblohy. Pravdou je, že po ránu je čerstvo, ale za oknem je báječně. Dopoledne opět sedím u svého počítače a pokračuji na tvorbě repertoáru na svůj koncert na úterý. Už se to blíží. Budu mít i hudebního hosta, pozvala jsem si Pepína. Jsem téměř u konce, ale také jsem si jistá, že až se budu radit s Vaškem, tak dojde ke změnám. No, ale my opět sedáme do našeho domečku na kolečkách. Máme vcelku dlouhou cestu před sebou, necháváme si časovou rezervu. D1 je téměř již za námi, odbočujeme směr Vlašim, Benešov a již vjíždíme do Sedlčan. Že vám to něco připomíná? Ano správně, sedlčanský hermelín. Zde bych ráda vyzdvihla perfektní práci techniků a také jejich příjemné chování. S přípravami jsme vcelku brzy hotoví a tak si sama připravuji světelnou scénu, která po dokončení působí velmi příjemně. V předsálí to již začíná bzučet. Jdu se převléknout do šatny, kterou také znám zpaměti. Mám ji ráda, je poměrně prostorná a tak na stěnách visí obrazy, je to mini galerie. Obrazy jsou na prodej. Scházím dolů do prostor jeviště. V portále stojí pan ředitel, který čeká na můj pokyn. Sám je muzikant a tak se dokáže vžít do role hudebníků, co potřebují atd. Pokyn do osvětlovací kabiny je jednoznačný, světla zhasla, reflektory se ba naopak rozzářily a Vašek vchází na jeviště. Během koncertu také povídám o letošní cestě na Jadran. Je to naše patnáctá sezóna. V září navštívíme Opatijskou riviéru, kde leží lázeňské město Opatija, a aby se to nepletlo i zde je hotel pod názvem Opatija. Vašek si celé prostředí prohlédl na vlastní oči. Ochutnal zdejší hotelovou kuchyni, také tu přespal dvě noci, aby věděl, do čeho jdeme. Domů přijel velmi spokojený a to je moc dobře. Je to důstojné a příjemné místo na dovolenou u Jadranu. Mezitím se nám koncert přiblížil ke svému závěru. Po poslední písničce nám posluchači věnovali dlouhý potlesk, za který jsme poděkovali přídavky. A nestačil jenom jeden, byly hned tři přídavky. Děkujeme Sedlčany…

Fotogalerie: Písek 16. 4. 2015

/album/fotogalerie-pisek-16-4-2015/dscn5900-jpg/ /album/fotogalerie-pisek-16-4-2015/dscn5904-jpg/ /album/fotogalerie-pisek-16-4-2015/dscn5906-jpg/ /album/fotogalerie-pisek-16-4-2015/dscn5908-jpg/ /album/fotogalerie-pisek-16-4-2015/dscn5912-jpg/
/album/fotogalerie-pisek-16-4-2015/dscn5913-jpg/ /album/fotogalerie-pisek-16-4-2015/dscn5917-jpg/ /album/fotogalerie-pisek-16-4-2015/dscn5918-jpg/ /album/fotogalerie-pisek-16-4-2015/dscn5920-jpg/ /album/fotogalerie-pisek-16-4-2015/dscn5923-jpg/
1 | 2 >>

Fotogalerie: Klepačov 17. 4. 2015

/album/fotogalerie-klepacov/dscn5949-jpg/ /album/fotogalerie-klepacov/dscn5950-jpg/ /album/fotogalerie-klepacov/dscn5951-jpg/ /album/fotogalerie-klepacov/dscn5964-jpg/ /album/fotogalerie-klepacov/dscn5970-jpg/

Fotogalerie: Kotvrdovice 18. 4. 2015

/album/fotogalerie-kotvrdovice/dsc-0790-jpg4/ /album/fotogalerie-kotvrdovice/dsc-0804-jpg2/ /album/fotogalerie-kotvrdovice/dsc-0808-jpg1/ /album/fotogalerie-kotvrdovice/dsc-0809-jpg1/ /album/fotogalerie-kotvrdovice/dsc-0811-jpg3/
/album/fotogalerie-kotvrdovice/dsc-0812-jpg2/ /album/fotogalerie-kotvrdovice/dsc-0815-jpg3/ /album/fotogalerie-kotvrdovice/dsc-0816-jpg2/ /album/fotogalerie-kotvrdovice/dsc-0819-jpg/ /album/fotogalerie-kotvrdovice/dsc-0821-jpg2/
1 | 2 | 3 >>

Fotogalerie: Zábřeh 19. 4. 2015

/album/fotogalerie-pisek-klepacov-kotvrdovice-zabreh/dscn5977-jpg1/ /album/fotogalerie-pisek-klepacov-kotvrdovice-zabreh/dscn5978-jpg1/ /album/fotogalerie-pisek-klepacov-kotvrdovice-zabreh/dscn5979-jpg1/ /album/fotogalerie-pisek-klepacov-kotvrdovice-zabreh/dscn5982-jpg1/ /album/fotogalerie-pisek-klepacov-kotvrdovice-zabreh/dscn5983-jpg1/
/album/fotogalerie-pisek-klepacov-kotvrdovice-zabreh/dscn5984-jpg1/ /album/fotogalerie-pisek-klepacov-kotvrdovice-zabreh/dscn5986-jpg1/ /album/fotogalerie-pisek-klepacov-kotvrdovice-zabreh/dscn5987-jpg1/ /album/fotogalerie-pisek-klepacov-kotvrdovice-zabreh/dscn5988-jpg1/ /album/fotogalerie-pisek-klepacov-kotvrdovice-zabreh/dscn5989-jpg1/
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Fotogalerie: Sedlčany 21. 4. 2015

/album/fotogalerie-sedlcany/dscn6069-jpg1/ /album/fotogalerie-sedlcany/dscn6070-jpg1/ /album/fotogalerie-sedlcany/dscn6072-jpg1/ /album/fotogalerie-sedlcany/dscn6073-jpg1/ /album/fotogalerie-sedlcany/dscn6074-jpg1/
/album/fotogalerie-sedlcany/dscn6075-jpg1/ /album/fotogalerie-sedlcany/dscn6077-jpg1/ /album/fotogalerie-sedlcany/dscn6078-jpg1/ /album/fotogalerie-sedlcany/dscn6079-jpg1/ /album/fotogalerie-sedlcany/dscn6080-jpg1/
1 | 2 >>