Plzeň 14. 10. 2016

21.10.2016 13:44

Cestujeme za našimi posluchači již ve čtvrtek. Odpoledne se loučíme v kostelíčku na jihu Moravy s babičkou. Není to moje babička, ale tak jsem si paní Marii pojmenovala v duchu pro sebe, když jsem ji viděla zcela poprvé. Bylo to před několika léty na našem koncertě v Kyjově. Seděla v řadě s dalšími posluchači a měla na sobě kroj a na hlavě čistě bílý šátek. Byla to pohádková babička. Dnes se s ní loučím písní Ave Maria. Už ji nic nebolí. Celý život žila v duchu slováckých tradic. Kolik krojů našila a upravila, zkrátka pohádková babička. Musím napsat, že to byla již praprababička. Na noc se přesunujeme blízko k místu našeho zítřejšího účinkování. Po ránu v pátek sedáme zase do auta. „Vašku zatop,“ to je ale nevlídno. Psa by nevyhnal, tak nějak se to říká, že jo? (pro pražské čtenáře „viď? “) My jedeme a po chvilce je již teplo. Máme domluvenou schůzku v ČR Plzeň s hudebním redaktorem a po 15. 00 hodině jdeme do živého vysílání. Atmosféra v rádiu je vskutku rádiová a příjemná. Jdeme přímo „naostro“. Pan redaktor jen říká: „Ten, kdo bude více mluvit, ať si sedne k tomu levému mikrofonu.“ Aniž bych to tušila, sedám si k tomu pravému. Jsem zvyklá mít Vaška po levici, Vašek mluví a přitom nedělá tečky. Na jeho omluvu musím říct, že redaktor nám dopředu řekl, že máme na náš vstup 4 minuty. Na konec jsme mluvili stejně 7 minut. Vím, že rádia mají své zákonitosti, po 3 minutách mluvení se vždy hraje. To si pamatuji, když jsem dělala hodinové pořady pro rádio Dechovka. Jsme hotoví, loučíme se a do navigace zadávám „Měšťanskou Besedu“. Po dvou letech se sem vracíme. Plzeň je vůbec místem, kde jsme vystupovali již několikrát. Naše začátky byly v KD Šeříkovka. Na to se pamatuji docela přesně. Bylo to milé. Hlavní pořadatel je rocker s dlouhými vlasy. Koukal na nás jako na zjevení a my zase na něj. Každopádně spolupráce s tímto pánem byla vždy příjemná a několikaletá. Také jsme hráli v Plzeňském pivovaru na velkém festivale piva. Dnes hrajeme v Měšťanské Besedě, je to kulturní stánek, spíše bych napsala stan, který právem dělá čest. Je to nádhera. Hrajeme ve spodním sále, tam jsme byli i minule. Personál hodnotím známkou jedna. Mladík, který má na starosti páteční podvečer, usazuje hosty ke stolu, vše má pod kontrolou a celou dobu stojí u vchodových dveří a sleduje, zda probíhá vše v pořádku. Když jsem se šla převléknout do šatny, běžel za mnou a ptal se, zda si přejeme, aby pro nás přišel do šatny. Jen jsme se usmála… V 18.00 je to naše. Koukám, kolik jsem toho zase napsala, a to jsem se ještě nezmínila vůbec o vystoupení a tak již stručně. Zahajujeme písni „Mládneme, lásko, mládneme.“ Následuje pozdrav pro všechny přítomné, co zaplnili všechny židličky na sále. Druhá skladba a taneční parket dělá to, k čemu je předurčen. Je to večer plný písniček, které očividně dělají radost všem přítomným. Vašek roztahuje měch harmoniky na plno při jedné hudební sérii, při které je ve varu celý sál. Ti, co netancují, zpívají na plné kolo u svých stolů. „Vy jste to ale rozjeli,“ říká pan Vašek z Heřmanovy Hutě a přitom kouká po sále a spokojeně se usmívá. Hned poté zpívám Slovenská rodná dědina. Z bouřlivé atmosféry je rázem úplné ticho, až mě mrazí, ale hezky mrazí. Vnímám oči, které se dívají směrem na jeviště a... všechno jednou začíná a všechno jednou končí, znáte to...

Fotogalerie: Plzeň – 14. 10. 2016

/album/fotogalerie-plzen-14-10-2016/dscn8817-jpg1/ /album/fotogalerie-plzen-14-10-2016/dscn8819-jpg1/ /album/fotogalerie-plzen-14-10-2016/dscn8821-jpg1/ /album/fotogalerie-plzen-14-10-2016/dscn8822-jpg1/ /album/fotogalerie-plzen-14-10-2016/dscn8823-jpg1/
/album/fotogalerie-plzen-14-10-2016/dscn8825-jpg1/ /album/fotogalerie-plzen-14-10-2016/dscn8826-jpg1/ /album/fotogalerie-plzen-14-10-2016/dscn8827-jpg/ /album/fotogalerie-plzen-14-10-2016/dscn8829-jpg1/ /album/fotogalerie-plzen-14-10-2016/dscn8830-jpg/
1 | 2 | 3 >>