Rychnov nad Kněžnou 27. 11. 2010

03.12.2010 15:48

Ráno, raníčko je na nebi sluníčko. Opírá se svými paprsky do čerstvě napadaného sněhu, který se v noci snášel z nebe na všechno kolem nás i na naše auto. To mají děti radost, přeji jim to. Kdyby se tak dalo zařídit, aby se vyhýbal silnicím, ale už bohužel nemáme tu možnost poroučet větru a dešti. Proto musíme na naše vystoupení vyjíždět s časovou rezervou i za tu cenu, že v sále budeme brzy. Důležité je dostavit se na místo včas, abychom mohli potěšit naše posluchače. Dnes se vracíme do Rychnova nad Kněžnou již po páté. Pět roků za námi přicházejí příznivci z okolí. Příjemné a čisté zázemí je v Pelcově divadle. V poslední době máme velké štěstí na příjemný personál. „Jaké barvy budete chtít?“ „Milane, přines žebřík, abychom mohli nastavit světla.“ Bez zříkání se pustlí oba dva do díla. Jsme již připraveni a Vašek už vstupuje na prostorné divadelní jeviště. Mnozí si s námi zpívají. Znají texty našich písniček, to je příjemné. Jsem v těsné blízkosti první řady. Nevím, jestli to dělá ten čerstvě napadaný sníh venku, ale zdá se mi být dnes taková slavnostní atmosféra. Kdyby tady zavoněl „františek“, tak si připadám, že jsou Vánoce. SURFáci v předních liniích. Tomu říkám podpora. „Důchodci“ opět rozhoupali sál do veselí. Konec koncertu patřil třem přídavkům. Už jsme s Vaškem stáli pod jevištěm a loučili se s posluchači, kteří nepřestávali tleskat. Tak jsme si s celým sálem zazpívali „Ta naše písnička česká“. Pěkné zakončení pětiletky, nechci to znevažovat. Ba naopak, děkuji všem přítomným.