Sedlčany 9. 1. 2014

10.01.2014 17:48

Tak a máme tu zase nový a další rok. Zahajujeme v Sedlčanech, ano tam, kde se dělají ty výborné voňavé sýry. Přemýšlím, po kolikáté se sem s Vaškem vracíme. Tuším, že je to popáté, ale raději se ještě večer zeptám. A tak se také stalo, mám to potvrzené, jsme tu opravdu popáté. Vzpomínám si na bývalého pana ředitele, který vždy sedával hned na kraji a zůstal na celý koncert. Nikdy mu nebylo líto času a seděl se svým publikem, které si velmi dobře kulturně „vychoval“. Pamatuji se, že jsme tu měli vždy několik přídavků. Jakpak to bude dnes. Sál se už plní. Ještě stíháme dát rozhovor do Příbramských listů. Zde budeme hrát také za pár dní. Jdeme se rychle převléci, v sále to už šumí, v šatně máme reproduktor, který přenáší zvuky ze sálu. V portálu máme telefon, kterým dávám pokyn osvětlovači, který již ví, co má dělat. Tak, to je ten moment, kdy srdíčko buší, napětí, ale takové to pozitivní napětí, no a jdeme na to. Vašek jako vždy na scénu nastupuje první a po pár taktech jsem tam už taky. Jo, to je ono, to je ten krásný pocit, zahajujeme další a novou sezónu. Vašek je dnes výřečný, mluví a dělá si na můj vrub vtípky. Přátelé, nemám šanci kontrovat. V první řadě sedí paní, která si s Vaškem vyměňuje názory, a tak baví celý sál. Už v první půlce koncertu mi bylo jasné, že budeme takzvaně přetahovat. Každopádně to evidentně nikomu nevadí. Přestávku mnozí využili na to, že přišli za námi k našemu info stolku. Druhá půle začala zvesela a Vaškova chuť si s publikem povídat ještě vzrostla. Krásný večer jsme prožívali. Na závěr jsme přidávali celkem čtyřikrát. To jsou ty chvilky, které v člověku zanechají na dlouho krásno a teplo. Děkuji vám, moji milí posluchači, za ně.