Setkání Surfáků v Hradci

11.05.2010 20:43

Byl pozdní večer, 9. máj, kdy jsme se vrátili, plni krásných dojmů, ze setkání Surfáků v Hradci Králové. Na Setkání jsme přijeli z Liberce, vlakem a už to byl hezký zážitek. Projížděli jsme jarní krajinou, plnou svěží jarní zeleně, viděli jsme sady rozkvetlých jabloní v Českém ráji a zahrádky s jarními květinami u rodinných domků.
Po příjezdu do Hradce v neděli dopoledne jsme se prošli městem, které je zároveň mým milovaným rodným městem a obdivovali především staré historické a restaurované domy na Malém i Velkém náměstí, shlédli krásnou budovu biskupského paláce, gotický chrám sv. Ducha, barokní kostel Paní Marie, Bílou věž a též konečně opravený Grandhotel.
Po obědě u Černého koně jsme šli na Střelnici, na naše Setkání Surfáků. Velký sál byl tak plný, že jsme jen stěží našli pro nás 4 místa v přísálí. V sále převládala červená barva, hlavní barva surfáckých triček, což bylo důkazem, že jsme na správném místě. Později jsme se mohli, díky Vaškovi, přestěhovat hned pod jeviště, takže jsme si připadali jako v Praze, na Barče, kam často jezdíme, a tak měli vše z první ruky.
Poblíž seděli i naši dobří přátelé jak z Barči, tak i z krásných dovolených v Chorvatsku, což bylo velmi příjemné.
Vystoupení Evičky a Vaška bylo jako vždy velice působivé, jejich krásné písničky zahřívaly naše duše a přenášely nás do jiného světa, mimo denní realitu. Také jsme byli překvapeni zase novým nápadem a to, jak nás David Ševčík fotil hned na místě a paní Lenka Vaňková nám tak mohla ihned předávat naše fotografie, což mělo veký úspěch. Zároveň jsme ji obdivovali, jak takové množsví požadavků s klidem zvládala.
Když se hrálo také pro nejstaršího našeho Surfáka, pana Vlastíka Klimeše, který se letos dožívá svých 88 let, vytvořilo se kolem něho velké kolečko Surfáků a my, Surfačky, jsme si ho předávaly a naše pospolitost byla dojemná. Myslím, že to byl i pro něho velký zážitek, díky Evičce a Vaškovi, kteří vědí, jak udělat lidem radost.
Chtěla bych jen uvést, že Evičku a Vaška známe již 1O let a máme je stále stejně rádi. A protože se jen tak hned nenajde další dvojice, která by svoji práci dělala stejně poctivě, obětavě, s plným nasazením a schopna svým osobním fluidem rozdávat tolik radosti obyčejným lidem, nemusí se bát ani konkurence ani bulváru.
Díky Vám, Evičko a Vašku, za vše krásné, co nám svými písničkami dáváte a přejeme Vám, aby se Vám stále tak dařilo, jak nyní.
Marie Židová a manželem Vladimírem a dcerou Hanou z Liberce