Vejprnice 28. 9. 2016

03.10.2016 15:07

Je opět krásný den, počasí jako vymalované. Obloha je modrá, občas nějaký ten bílý mráček. Krásně se dýchá. Svěží vzduch mi vane po obličeji. Vystupujeme z auta a kráčíme ke klášteru. Upřesním místo naší polohy. Jsme v Kladrubech u Stříbra. Jdeme se podívat do chrámu, který patří do celého areálu, který tu byl vystaven před mnoha a mnoha léty. Původně to byl benediktýnský mužský klášter. Máme domluvenou audienci. Pan průvodce nás vede po nádvoří a vstupujeme do staré budovy. Procházíme velkými chodbami, které nás dovedou až do samotného chrámu. Nádhera, jsem ohromena krásou a velikostí. Nemluvím, jen se dívám kolem sebe a také nad sebe. Přesně nade mnou se nachází kopule chrámu. Až se mi točí hlava z té výšky. Vašek rozmlouvá s panem průvodcem. Dává mi pokyn, abych se přesunula do míst před oltář a zkusila zazpívat. Stojí ode mne asi 30 metrů. Nevím, zda můj hlas dojde až k nim. Ale je vidět, že slyší dobře. Nemusím vyvíjet ani moc síly, hlas se nese celou chrámovou lodí až k mým třem posluchačům. Vašek mi ukazuje, abych se pomaličku otáčela a při tom zpívala. Ano, otáčení nemá vliv na zvuk. Přicházím k nim a Vašek opět říká, zazpívej ještě. Jsem asi na 5 metrů od nich. „Zvuk je lepší, když jsi dál a já tvůj hlas slyším, jak se nese, než, když jsi přímo u mne, pak tě slyším dvakrát.“ Ještě několik pohledů a odcházíme. Možná bychom tu mohli udělat koncert Evy Adams. Odjíždíme a měníme místo pobytu. Čekají nás Vejprnice u Plzně. Sem se vracíme po dvou letech. Dědinka je to malá, ale hospod má asi 5. My hrajeme ve Formance, stejně jako minule. Do sálu se nosí pohodlně, boční vchod je blízko našeho auta. Pomocníci jsou připraveni. Pan starosta vše naorganizoval. Ještě nemáme ani postaveno a v sále jsou již první hosté. Vybírají si místo tak, aby dobře viděli a slyšeli. Říkám jim, aby se nebáli, že nás slyšet budou dobře a vidět vlastně také. Mají tu vysoké jeviště, z něj mám přehled po celém sále. Pan starosta přichází i s paní místostarostkou, vítání, krátká řeč a jdeme na TO. Dnes si nás pozvali na koncertní vystoupení, ale bez projekce. A tak opět tvoříme program na místě, tedy dle publika. Ve dveřích se mačkají ti, co sedí vepředu v restauraci a zvědavě nakukují do sálu. Všechna místa jsou obsazená. Začínáme pozvolna až směrem do míst, kdy Vašek nasazuje harmoniku. Pak zpívá celý sál. Pan starosta vše sleduje od prvního stolu. Je vyzván k tanci a tak jde do kola. Jenže Vašek hraje a hraje. Už hrajeme skoro 20 minut tahem. A tak hlásím do mikrofonu, kdo nemůže, ať si jde odpočinout. Pan starosta děkuje pohledem a my jedeme dál až do samotného konce. Tak brzy na shledanou, říká pan starosta. Lidé jsou spokojení a to je to, proč to děláme. Tak ta věta mě potěšila. Zítra máme Barču v Praze.

Fotogalerie: Vejprnice 28. 9. 2016

/album/fotogalerie-vejprnice-28-9-2016/dscn8411-jpg/ /album/fotogalerie-vejprnice-28-9-2016/dscn8413-jpg/ /album/fotogalerie-vejprnice-28-9-2016/dscn8415-jpg/ /album/fotogalerie-vejprnice-28-9-2016/dscn8423-jpg/ /album/fotogalerie-vejprnice-28-9-2016/dscn8427-jpg/
/album/fotogalerie-vejprnice-28-9-2016/dscn8433-jpg/ /album/fotogalerie-vejprnice-28-9-2016/dscn8452-jpg/ /album/fotogalerie-vejprnice-28-9-2016/dscn8453-jpg/ /album/fotogalerie-vejprnice-28-9-2016/dscn8456-jpg/ /album/fotogalerie-vejprnice-28-9-2016/dscn8459-jpg/
1 | 2 | 3 >>